David Vedral dostal do Velvar Slavii, kamarádí s tygrem a objevuje mrtvé

„Ještě dělám na obecním úřadu ve Velvarech a také ve výkonném výboru okresního fotbalu. Před chvílí mi však manželka sdělila, že jí doma absolutně v ničem nepomohu,“ usmál se David na úvod povídání.
'
Kdysi dávno začal dnes dvaapadesátiletý muž kopat do míče doma v Olovnici. Možná by jako dědic velkého hospodářství na fotbal neměl čas, ale v jeho dětství patřil rodinný majetek komunistickému státu, a tak do meruny čutat mohl. Šlo mu to a nejvíc času strávil v nedaleké Zvoleněvsi, kde dobrá parta postoupila v mužích až do B třídy a na její časy se tady vzpomíná dodnes.

„Na konec kariéry jsem přešel do Velvar, kde jsem bydlel, a ty se mi staly osudem,“ říká David, který se už jako mladý stal předsedou Slovanu. Pomohla tomu náhoda. „Já chodil na schůze jako kapitán týmu, a když končil pan Repka ve funkci, tak mě kluci, hlavně kamarád Franta Blažek, překecali, abych to vzal. A jsem u toho dodnes,“ vybavuje si časy minulé.

Hodně mu tehdy pomohl Jiří Karel, držitel ceny V. Jíry se staral o hodně provozních věcí, měl skvělý pořádek v penězích. Velvary šly poprvé hodně nahoru, postoupily do kraje a po podzimu ho vedly. „Mysleli jsme na divizi a najednou skončil sponzor. To byl konec, přihlásil jsem raději jen B třídu a udělal dobře. Brzy jsme se zvedli a zase šli nahoru,“ chlubí se právem.

Tentokrát se cesta zastavila po čtyřech postupech až v České fotbalové lize, jejíž B skupinu mužstvo loni vyhrálo a bojovalo o postup do druhé ligy. „Ale věděli jsme, že sponzoři končí, museli jsme se nějak rozhodnout. Mně bylo líto to pustit, vložil jsem do toho příliš moc práce, energie, času. Proto jsem se domluvil s Robstavem,“ vysvětluje, proč v létě přišel do Velvar vlastně nový klub z Plzeňska.

Vedral kdysi až do A třídy mužstvo i trénoval, pak žezlo přenechal Pavlu Janečkovi, bývalému ligovému hráči. Ten Slovan vytáhl až do ČFL, chlapi tam táhli za jeden provaz a dokázali, že doslova na koleni jde v pár lidech dělat velkou show.

„Největším zážitkem byly poháry, přijela k nám Slavie, pak Ostrava, další ligové kluby. Třeba Slavie se mnou 14 dnů řešila všechny organizační věci, bylo to dokonale profi. My pak vedli v půli po gólech Ládi Vopata 2:0,“ směje se Vedral při vzpomínce, jak se účastník Ligy mistrů nepokrytě bál krachu. Až rumunský Dracula Stanciu ho vysvobodil…

Jak už bylo řečeno, David Vedral nemá zdaleka jen fotbal. Na v okolí proslulé Olovnické farmičce chová jeho rodina řadu zajímavým zvířat, k nimž měl předseda Slovanu od malička velký vztah. Farma je také pro veřejnost, takže sem můžete vzít ratolesti na zmíněného velkého krasavce tygra usurijského, ale i na lví rodinku Šimona a Elsu, parádnické papoušky a spoustu dalších přátel. „I tygra mám jako kamaráda, ale že bych za ním chodil do klece, to ne, netřeba dělat falešného hrdinu. Máme se rádi, nicméně každý máme svoje teritorium,“ hlásí David Vedral.

Ten má s rodinou dost dalších podnikatelských aktivit, ale pořád si drží i pravidelné zaměstnání u policie. Vychovávat psy pro vyhledávání mrtvých lidí umí totiž jen tři lidé v republice a Davida tenhle dril přes nutnost obří trpělivosti prostě baví.

Špičkový kynolog se svými psími miláčky objevil už řadu obětí trestných činů, dokonce třeba hluboko pod vodou. To se povedlo i před rokem při známém případu na Slapské přehradě. „Rozřezanou mrtvolu jsme našli 46 metrů pod hladinou. Psi tohle dovedou, protože voda propouští,“ vysvětluje David Vedral.

Jeho případy bývají většinou smutné, to lepší si na nic musíte najít. „S mou Gábinou jsme třeba našli mrtvého malého chlapce z Plzeňska. Strašná věc, ale maminka chlapce mi napsala a poděkovala. Bylo pro ni důležité vědět, co se s hochem stalo. Bohužel mám i nevyřešené případy, Míšu z Ústí nad Labem, to samé ve Slavětíně. Tam jsme já ani pes neuspěli a nevyřešené věci nemám rád,“ mrzí tátu tří dětí, který už má i jednoho vnuka.

U policie toho zažil hodně, jako člen středočeské krajské výjezdovky třeba několik případů, které Jan Malinda s Josefem Marešem zpracovali do kultovního seriálu Případy I. oddělení. „Tam je skutečně asi šest případů, kde jsem zajišťoval důkazní materiály a stopy,“ připomíná.

A jaké má psovod, fotbalový boss i zvířecí taťka David Vedral ještě plány a sny? Většinu si jich prý splnil, ale… „Rád si užívám život a potkávám fajn lidi, Chtěl bych je potkávat dál a naopak ty, kteří mi komplikují život, ty tam nechci,“ dodal David Vedral.